Pardubice modernist district

Jednou z charakteristik urbánního vývoje Pardubic je průběžný posun pomyslného středu města západním směrem do dnešní pozice zhruba v místě křížení třídy Míru, Palackého třídy, Masarykova náměstí a třídy 17. listopadu.
Tato část města západně od centra, též známá jako Zelené předměstí (tedy vše na západ od Zelené brány), sestává z relativně čitelných městských forem – několik variant blokové a poloblokové zástavby nebo panelové sídliště. Nejvýraznější místo, kde se urbanistická struktura Zeleného předměstí rozpadá, je přímo v jeho středu, v místě bývalých jezdeckých kasáren. Po jejich zrušení v roce 1959 a demolici v průběhu šedesátých let vznikl prázdný prostor, který postupně zaplnili tito čtyři jezdci socialistického plánovacího sebevědomí, aby tak částečně ukotvili pozici náměstí Budovatelů, které se mělo stát skutečnou protiváhou starého centra.
I typologie budov odpovídala profilu a účelu místa – obchodní dům, hotel, poliklinika a telekomunikační ústředna s věží nenechaly nikoho na pochybách, že se zde píše nová etapa dějin. Volně tekoucí a tak trochu neuchopený veřejný prostor typický pro modernistické solitéry se projevoval i zde, kde mu dominovalo velké parkoviště přímo v jeho středu a rozsáhlé trávníky s tulipánovými záhony přetínané širokými betonovými chodníky a množstvím vyšlapaných pěšinek.
One of the characteristics of the historical urban development of Pardubice is a gradual shift of the imaginary city center to the west towards what is today the crossing of Avenue Míru, Palackeho Ave, Masaryk Square and Avenue of the 17 of November (god I hate these toponym translations)
This part of the city also known as Zelene predmesti (Zelene means green, named after the Green Gate, and predmesti in this context means a part of the town just outside the historical city walls, Vorstadt in German, so not your typical suburb) consists of somewhat legible and defined urban form – different types of blocks and semi-blocks and a modernist panelák housing estate.
The only place in Zelene predmesti where the urban form kind of falls apart is right in the middle, where the old cavalry barracks used to be located until 1959. The empty space that emerged after their demolition during the 1960s was soon to be filled with these four horsemen of socialist planning confidence in order to anchor the position of a new central square (the Square of Builders), that would become a new, modern socialist counterweight to the historical square and city core.¨
poster available in the e-shop