Josef Danda
Klatovy. Vítkovice. Teplice nad Bečvou. Cheb. Čtyři železniční stanice na opačných koncích republiky, které nespojuje trasa žádného vlaku, nýbrž jméno architekta Josefa Dandy.
Série linorytů zobrazujících Dandova nádraží vznikla jako doprovod mé přednášky o železniční architektuře a jejím vývoji v rámci festivalu Trať, který se konal v roce 2021 na nádraží v Klatovech, tedy uvnitř jedné ze zobrazených budov.
Dandovy železniční stavby stylově odráží svoji dobu vzniku. Stanice v Teplicích nad Bečvou (1938) je ukázkou čistého funkcionalismu. Hmota stavby a její dispozice důmyslně vyrovnávají několikametrový výškový rozdíl mezi silnicí a niveletou tratě.
Na budově nádraží v Klatovech (1959) je vidět jasný posun k socialistickému realismu typickému pro 50. léta. Mohutná odbavovací hala s horním osvětlením (stejný motiv byl, byť o něco jednodušeji, použit i na pardubickém nádraží, na kterém se Danda rovněž podílel) a výraznou valbovou střechou je doplněna budovatelskými reliéfy a sochami. Lehce působící oblé zastřešení autobusových stání a prvního nástupiště je oproti tomu kontrastem, zábleskem blízké budoucnosti.
Nádraží v Chebu sice pochází ze stejné doby, ale Dandou bylo pojato o poznání avantgardněji, v souladu s rodícím se bruselským stylem, což se odráží ve výrazné vertikále, tektonice fasády i uměleckých dílech. Nádraží v Chebu mělo ostatně plnit roli výkladní skříně socialismu v nejzápadnější výspě Československa, tedy úloha nepochybně vyžadující progresivní přístup.
Konečně budova nádraží Ostrava-Vítkovice (1963-67) je čistou esencí bruselského stylu. Prosklený parter a skleněná fásada s výrazným diagonálním motivem ocelových nosníků dávají stavbě unikátní výraz, který dotváří další typické prvky – arevné mozaiky, vlnitý plech, boletické panely. Dnes stanice bohužel pozbyla někdejšího významu.
Klattau. Witkowitz. Zbraschau. Eger. (It’s in German, but you get the idea.) Four train stations scattered across the country. No train service links the four, rather the figure of Josef Danda, their architect.
I created the series of linocut prints as a follow-up of a lecture I gave at a festival called Trať, which circles around any art and art form connected to railroads. In this year (2021) the festival was held at the Klatovy train station, so in one of the buildings I had displayed.
The rail architecture of Josef Danda reflects its time of creation. The station in Teplice nad Becvou (1938) shows functionalism in its purest form. The mass of the building and its layout cleverly compensate for the several meters of height difference between the road and the railroad track.
The station building in Klatovy (1959) shows a clear shift towards socialist realism typical for the 1950s. The massive check-in hall with its overhead lighting (the same theme was used, albeit in a slightly simpler way, at the Pardubice station, in the design of which Danda also participated) and its distinctive hipped roof is complemented by several artworks – reliefs and sculptures portraying builders of socialism. The slightly rounded roofing of the bus stands and the first train platform is a contrast, a glimpse of the near future.
Although the Cheb station dates from the same period, it was approached by Danda in a much more avant-garde way, in line with the emerging Brussels style, which is reflected in the distinctive verticality, tectonics of the façade and the artworks. After all, the Cheb railway station was intended to serve as a showcase of socialism in the westernmost tip of Czechoslovakia, a role that undoubtedly required a progressive approach.
Finally, the Ostrava-Vítkovice station (1963-67) is a pure essence of the Brussels style. The glass parterre and facade with a distinctive diagonal pattern of steel beams give the building a unique identity, which is complemented by other typical elements – colorful mosaics, corrugated metal cladding sheets or Boletice panels (typical prefab steel and glass panels). Today the station has unfortunately lost its former significance.
